Psík mývalovitý dobývá Hanou, plení hnízda ptáků

Invaze rozpínavého psíka mývalovitého do Evropy už zasáhla citelně i střední Moravu. Myslivci mají co dělat, počty psíků ale stále stoupají. Naší přírodě přitom škodí.

V České republice nejsou psíci nijak chráněni, ba naopak se stávají běžným terčem myslivců. I tak ale nemají ani myslivci, ani přírodovědci jasno, kolik a kde se psíků mývalovitých u nás vyskytuje. Za posledních několik let se u nás nekontrolovatelně přemnožil. Vážná je situace už delší dobu na Šumpersku, nyní už ale bijí na poplach i odborníci na Hané. Psík mývalovitý přitom není naší původní zvěří. Původní domovina tohoto druhu je od jihovýchodní Asie až po Japonsko. V minulém století byl vysazen na Ukrajině a odtud se postupně rozšířil přes Polsko a Slovensko až k nám, a to v 60. letech minulého století. Mimo lesní porosty se rád zdržuje kolem mokřadů, rybníčků i tekoucích vod. Dorůstá délky mezi 50 - 60 cm hmotnosti kolem 7 kg (před zimou i 10 kg). Má válcovité tělo na nízkých bězích. V obličeji převládá tmavé zbarvení. Na svrchní straně, plecích a bězích je zbarvení hnědě-šedé až černé. Na bílé hlavě i na lících má licousy. Kaňkování probíhá v březnu a dubnu a po 59 - 64 dnech vrhá fena v brlohu 5 - 8 i více mláďat, která kojí. Mláďata se osamostatňují asi po 3 měsících. Pohlavní dospělosti dosahují ve věku 10 měsíců, vyhrabávají si, případně osidlují liščí nebo jezevčí nory. Zimu přespávají nepravým zimním spánkem, který přerušují při oblevách. Jsou to živočichové s převážně noční aktivitou. Z hlediska potravních nároků patří mezi všežravce. Živí se hmyzem, drobnými obratlovci, rybami, drobnými hlodavci, ptáky a atd. Nepohrdne i ovocem a sladkými plody. Z hlediska mysliveckého hospodaření může působit vážné škody, převážně na drobné zvěři.

-red-