Tlupa se rozrostla Z olomoucké zoo: Makaci mají malé makaky

Tyto zapřísáhlé mafiány olomoucká veřejnost zná již drahně let. Zavření za svou nejen loupeživou činnost ale nejsou, neb se těší jednomu z největších a nejatraktivnějších výběhů celé zoo. Řeč je o makacích červenolících. Podívaná na ně je vskutku velkolepá a stojí za to vypravit se po 42 m dlouhé visuté lávce 7 m nad zemí.

„Ve výběhu je pár dnů veselo i díky přítomnosti těch nejmenších. Tlupa makaků se rozrostla o další dvě mláďata, která se narodila ve dnech čtvrtého a šestého července, “ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká zoo chová makaky od roku 2001. Celkem se v ní narodilo 64 mláďat. Za léta strávená ve výběhu makaci zdatně školí nejen personál zoo, ale i návštěvníky. Z první skupiny se stala doslova mafie, která ve výběhu postupovala zcela systematicky a návštěvníky obírala o fotoaparáty, nápoje a téměř cokoliv, co bylo k dispozici. Současně se jedná i o chronické útěkáře, kteří mají díky své inteligenci stále v záloze nějakou záludnost.

Počty těchto nejseverněji žijících primátů, kteří kromě ostrova Hokaido obývají celé Japonsko, se ve volné přírodě odhadují na cca 50 000 jedinců. Je jim dán život dlouhý až 30 let, nicméně si ho zkracují návštěvami lidských farem, kde jsou nevítanými hosty. Dokážou si poradit s rozmanitými teplotami, od -15 °C až po teploty termálních pramenů. Ne zbůhdarma se jim říká také „sněžné opice“, i proto, že v zimě dokáží vyhrabávat potravu zpod sněhu. Nepohrdnou ani kůrou stromů. Pochutnají si na ovoci, listech, hmyzu, milují ořechy. Dorozumívají se mezi sebou pestrou škálou zvuků. Typická je pro ně hustá srst, která je chrání před mrazy, sedací mozol, krátký ocas a lícní torby. O mláďata matka pečuje až po dobu dvou let.