6. 5. 2019 se ve skupině kočkodanů husarských narodil potomek chovného samce Lenona a matky Bory. „Ta má sice nemnoho zkušeností, i přes tuto skutečnost porod zvládla velmi dobře a nejinak si počíná i při samotném odchovu,“ upřesňuje zoolog Ing. Jitka Vokurková. K mláděti narozenému na podzim v roce 2018, jehož prvopočátky se jevily nejistě, neboť matka samice Bela je v sociální hierarchii skupiny na nižší pozici a všechny ostatní samice měly potřebu vypomáhat s mládětem natolik horlivě, že ho zapomínaly matce vracet na kojení, tak přibyl parťák.

Zoo Olomouc chovala kočkodany husarské už na počátku 70. let. V novodobé historii pak od roku 2003. Teprve poté se kočkodani začali rozmnožovat. Počet odchovaných mláďat dosáhl počtu 16. Současnou skupinu tvoří chovný samec Lenon a 4 samice (Bora, Bela, Lora a Kryšpína), mladá samička narozená na podzim 2018 a čerstvě narozené mládě.

OBECNÉ INFORMACE

Kočkodan husarský je nejrychleji běhajícím primátem, pobíhá po čtyřech, dokáže vyvinout rychlost až 40 km/h. Za den zvládne tento vytrvalý turista při svém putování za potravou zdolat až 25 km.
I přesto, že je tento druh přizpůsoben k rychlému běhu, svede i velmi dobře šplhat po stromech, většinou v případě ohrožení. Ve výběhu olomoucké zoo ho mnohdy můžeme spatřit v korunách, ač zde žádného predátora nemá. Ve skupině bývají kočkodani většinou pohromadě, nebo se musí alespoň vidět. Proto se také příliš často neozývají, jsou stále jeden druhému na dohled. Dochází i k tomu, že se jednotlivé skupiny mohou spojit a dočasně tak vytvořit tlupu, která může být složena až ze 100 kočkodanů. Matka mívá jen 1 mládě, které nosí cca 1/2 roku na sobě, dospívá ve 4-5 letech. Samci váží cca 13 kg, samičky asi 7,5 kg. Dospělí samci mají jasně modrý šourek. Délka ocasu těchto kočkodanů je stejná jako délka těla. Krmná dávka v zoo se skládá ze speciálních granulí pro primáty, vajec, luštěnin, moučných červů, zeleniny, malého množství ovoce, listí stromů a arabské gumy.

ZAJÍMAVOSTI

Původ českého jména této starosvětské opice pochází z překladu německého pojmenování „Meerkatze" (mořská kočka). Německý název se vysvětloval jako kočka, kterou námořníci převezli přes moře. Bílé štěty u uší a bílý knírek připomínají husarského vojáka, což vysvětluje jeho druhové jméno. Když se kočkodani ocitnou v nebezpečí, samci vydávají velmi hlasité zvuky připomínající štěkot. Bojovat však už nechají samice. Při analýze záznamu jejich akustických projevů bylo zjištěno,
že reagují stejně na určité zvukové projevy. Jsou znatelné rozdíly mezi označením orla, hada či levharta. Tyto zvuky však nemají vrozené, mláďata se jim učí.

https://www.youtube.com/watch?v=tEagwzRFkIM