Ojedinělý projekt Muzeum zapisuje mizející příběhy z kraje pod Pradědem

Je to fakt, živoucí paměť toho kterého místa tvoří jeho obyvatelé. Některé příběhy se tradují, jiné se staly právě jejich vypravěčům. Na Jesenicku takové životní události zaznamenávají pracovníci tamního vlastivědného muzea. Projekt, který je mezi muzei ojedinělý, nese název Mizející paměť z kraje pod Pradědem.

„Muzea v jistém smyslu schraňují regionální příběhy. Projekt Mizející paměť z kraje pod Pradědem tedy není nic mimo tradiční činnosti, naopak je to její rozšíření a obohacení. Přesto si myslím, že jde zatím o projekt ojedinělý,“ řekl ředitel Vlastivědného muzea Jesenicka Pavel Rušar.

Projekt skrze rozhovory s pamětníky mapuje život lidí, kterým je dnes pětaosmdesát a více let. Zásadní je, aby v regionu žili nebo s ním byli nějakým způsobem spjatí. „Ptáme se jich na důležité historické milníky, třeba na roky 1948 nebo 1968, ale také na každodennost. Přiblíží nám to, jak se pracovalo, jaké nástroje lidé používali, jak se chovali ke zvířatům. To všechno jsou pro nás důležité informace,“ vysvětlil ředitel.

Vypravěče životních příběhů hledají spolu s kolegou Pavlem Macháčkem všude. Prostřednictvím sociálních sítí, místních novin, také mezi hospodskými nebo starosty jednotlivých obcí. A náročná práce nese výsledky. „Jeden rozhovor nám například přiblížil soužití Čechů a Němců na Zábřežsku a Jesenicku. Sice existovaly významné evropské události, ale lidé stále žili své běžné životy a vzájemně se přátelili, a to i když nemluvili řečí toho druhého. Prostřednictvím tohoto příběhu se nám vyjevil běžný život na česko-německém pomezí,“ popsal Pavel Rušar s tím, že primárním cílem projektu je vytvoření kartotéky rozhovorů zejména pro budoucí historiky a vlastivědné badatele. Nejzajímavější pasáže by se měly objevit i v muzejním sborníku.

Není to ale jediná věc, která činí jesenické muzeum zajímavým. Nejnavštěvovanější je expozice věnovaná čarodějnickým procesům. Ostatně letos si připomíná už desáté výročí od svého otevření a současně je to i čtyři sta let od první písemné zmínky o případu Barbory Schmidtové a čarodějnictví na Jesenicku. „Byla to žena pastýře, která byla obviněna svým manželem na jeho smrtelné posteli z toho, že je čarodějnice. Byla mučena a při výsleších začala jmenovat další osoby ze svého okolí, takže se rozjela první vlna čarodějnických procesů,“ doplnil ředitel.

Kromě toho se návštěvníci mohou těšit na moderně pojatou expozici Spirála času země, která přibližuje geologický a geomorfologický vývoj Jesenicka. „Vlastivědné muzeum Jesenicka se věnuje také nadaným a zvídavým žákům, kteří společně s odborníky pracují na badatelských projektech. To není úplně obvyklé. Jsem rád, že i severní část našeho kraje nabízí silné taháky. Jesenicko stojí za to navštívit,“ sdělil krajský radní pro kulturu Jan Žůrek.