Jubilejní zápas Hubník: Jsme rádi za bod

Kapitán SK Sigma Olomouc Roman Hubník (1984) dostal před sobotním zápasem proti Plzni dres na památku jubilejního třístého startu v české nejvyšší soutěži. A byl to pro něj nejen proto mimořádný duel. Hrál proti Viktorii, se kterou získal mistrovské tituly, nadto to bylo kulaté 150. prvoligové utkání v olomouckém dresu. Hubník patřil k nejlepším na hřišti, výtečný výkon vyšperkoval gólovou asistencí. „Nehrál jsem asi tři měsíce, pak na Slovácku. Pro mě to nebylo úplně ideální. Hodně jsem se těšil a jsem rád, že jsem to zvládl tak, jak jsem to zvládl,“ řekl Roman Hubník.

Jak se vám hrálo proti dvěma vysokým útočníkům soupeře?
Věděli jsme, že tam minimálně jeden bude. Před zápasem jsme zjistili, že budou hrát na dva. Mysleli jsme si, že to budou více nakopávat, protože byl celkem těžký terén. Byla tam první situace, kdy jsem šel spíš já do souboje, který jsem prohrál. A pak jsme si řekli, že tam bude chodit defenzivní záložník. Pak nám to vyhovovalo více. Zavíral jsem více prostor, pak už jsme to zvládali velice dobře.

Vy jste tam měl hodně vyhraných soubojů.
Je to strašně důležité. Protože jakýkoliv propadený balon hrozil, že tam bude nějaká střela. Plzeň měla nepříjemné standarky a auty. Posunulo se tam asi pět vysokých hráčů a jakýkoliv propadený balon pak byl problém. Jsme rádi, že jsme to tam uskákali a ubojovali.

Máte bod, střelu na bránu jste měli jedinou, tu gólovou.
Poslední zápasy jsme si toho dopředu moc nevytvořili. Tentokrát rozhodla jedna standardka. Byl to nacvičený signál. Protečovával jsem to takto už v prvním poločase, ale to jsem to netrefil ideálně. Pak to vyšlo. Nejdřív jsem ani nevěděl, kdo ten gól dal, myslel jsem, že ho dal Moja Chytil, ale nakonec to byl Tonda Růsek. Jsme rádi za bod.

Po tom rohovém kopu šlo o spolupráci asi dvou nejstarších hráčů na hřišti. Kopal Michal Vepřek, vy jste hlavou prodlužoval.
Přesně tak. My jsme si říkali, že když tam půjdu podruhé, tak uděláme to samé. Říkal jsem mu, ať to dá klidně trošku níž. Protože ono se to hrozně těžko brání, takové protečování na zadní tyč. Byli jsme šťastní, že jsme na jedna jedna dali.

Jaké to pro vás bylo hrát proti Plzni?
Vždycky je to taková nostalgie. Je to takový ten zápas, na který se člověk těší. A chce ho zvládnout, chce být nejlepší, dokázat, že tam byl právem. Nehrál jsem asi tři měsíce, pak na Slovácku. Pro mě to nebylo úplně ideální. Hodně jsem se těšil a jsem rád, že jsem to zvládl tak, jak jsem to zvládl.

V prvním poločase se ovšem Sigmě do ofenzivy mnoho nepodařilo. V čem byl problém? Mnoho respektu?
Myslím, že tam byl takový trošku strach v nabídce. My zezadu jsme neměli úplně jednoduchou situaci, tak jsme to několikrát raději nakopli. Měli jsme tam několik momentů, kdy se balon odrazil …. Zejména ve druhém poločase, po inkasovaném gólu, to z nás najednou spadlo, neměli jsme co ztratit. Pak tam byl větší pohyb a začalo nám to jít. Druhý poločas byl z naší strany velice dobrý. Kdybychom tam dohráli některé situace lépe, tak jsme mohli i vyhrát.

Nebyla škoda, že jste jako ve druhé půlce, po obdržené brance, nehráli u od začátku.

Je hrozně těžké takto hrát od začátku. Řekneme si, že do toho zkusíme vletět, ale za stavu nula nula je tam pořád, nechci říct strach, ale nikdo se nenabídne, nenaběhne si, my to zezadu nakopneme, prohrajeme souboje, nemáme odražené balony. Když pak dostaneme gól, tak to z nás spadne a už je tam to, co má být. Už tam byly věci, které chceme hrát. Je to v hlavách hráčů. Fotbalisté tady jsou, ale brzdí nás hlava. Když se tam dva tři hráči nenabídnou, tak je to hrozně znát, pak to vypadá, že jen nakopáváme.

V létě vám končí smlouva. Budete pokračovat dál nebo ne?
Záleží potom na vedení klubu. Zatím se se mnou nikdo dál nebavil. Uvidíme, co bude v nejbližších týdnech a pak se to rozhodne.