Chlupatá fotogalerie Zoologická zahrada na Svatém Kopečku přivítala mládě kočkodana

Od včerejška už je sice povolené otevřít venkovní prostory zoologických zahrad, ta nad Olomoucí, na Svatém kopečku, však ještě chvíli zavřená zůstane, alespoň než zaměstnanci všechno připraví tak, aby mohli návštěvníci bezpečně za zvířaty.

To, že do zoo nemohou návštěvníci, však ještě neznamená, že by se život v zahradě zastavil. Před nedávnem v zoologické zahradě přivítaly hned několik mláďat. Tím posledním je nově narozený prcek u kočkodanů. 2. dubna se ve skupině kočkodanů husarských narodil další potomek, pravděpodobně samička.

„Ve skupině však probíhají menší třídní nepokoje, a tak má mládě pestré dětství. Věříme, že se ale klidnější dny dostaví a co nevidět se bude prohánět už v prostorném venkovním výběhu s ostatními," uvádí zoolog Jitka Vokurková. K tomu je však potřeba i teplejšího počasí, které nepoznamenávají chladná rána.

Jak probíhá chov kočkodanů v olomoucké zoo?

Zoo Olomouc chovala kočkodany husarské už na počátku 70. let. V novodobé historii pak od roku 2003. Teprve
poté se kočkodani začali rozmnožovat. Počet odchovaných mláďat dosáhl počtu 17. Současnou skupinu tvoří
chovný samec Lenon, čtyři samice, dva dorostenci ve věku 1-2 roky a náš nejmladší přírůstek, celkem tedy 8 jedinců.

Kdo je to vlastně ten kočkodan?

Kočkodan husarský je nejrychleji běhajícím primátem, pobíhá po čtyřech, dokáže vyvinout rychlost až 40 km/h. Za den zvládne tento vytrvalý turista při svém putování za potravou zdolat až 25 km. I přesto, že je tento druh přizpůsoben k rychlému běhu, svede i velmi dobře šplhat po stromech, většinou v případě ohrožení. Ve výběhu olomoucké zoo ho mnohdy můžeme spatřit v korunách, ač zde žádného predátora nemá. Ve skupině bývají kočkodani většinou pohromadě, nebo se musí alespoň vidět.

"Proto se také příliš často neozývají, jsou stále jeden druhému na dohled. DocházÍ i k tomu, že se jednotlivé skupiny mohou spojit a dočasně tak vytvořit tlupu, která může být složena až ze 100 kočkodanů. Matka mívá jen 1 mládě, které nosí cca 1/2 roku na sobě, dospívá ve 4-5 letech. Samci váží cca 13 kg, samičky asi 7,5 kg. Dospělí samci mají jasně modrý šourek. Délka ocasu těchto kočkodanů je stejná jako délka těla. Krmná dávka v zoo se skládá ze speciálních granulí pro primáty, vajec, luštěnin, moučných červů, zeleniny, malého množství ovoce, listí stromů a arabské gumy," prozradila o kočkodanech mluvčí zahrady Iveta Gronská.

Zajímavosti o kočkodanech

Původ českého jména této starosvětské opice pochází z překladu německého pojmenování 'Meerkatze' (mořská kočka). Německý název se vysvětloval jako kočka, kterou námořníci převezli přes moře. Bílé štěty u uší a bílý knírek připomínají husarského vojáka, což vysvětluje jeho druhové jméno. Když se kočkodani ocitnou v nebezpečí, samci vydávají velmi hlasité zvuky připomínající štěkot. Bojovat však už nechají samice.

"Při analýze záznamu jejich akustických projevů bylo zjištěno, že reagují stejně na určité zvukové projevy. Jsou znatelné rozdíly mezi označením orla, hada či levharta. Tyto zvuky však nemají vrozené, mláďata se jim učí," uvedla jednu ze zajímavostí Gronská.