Cesta k józe: Příběh Ivy Kučerové, která inspiruje na cestě k harmonii
Iva Kučerová, certifikovaná lektorka jógy a zakládající členka spolku Útulna pro duši a tělo v…
12. 09. 2019 - 07:27
Světově uznávaný chemik v oblasti nanotechnologií Radek Zbořil byl rektorem UP Millerem vyzván k rezignaci. Překvapivý krok nezůstal v akademickém prostředí bez odezvy. Jak celou situaci vnímá on sám?
Jak jste reagoval na výzvu pana rektora k odstoupení?
Přišlo mi to až komické v okamžiku, kdy je už několikátým měsícem pověřen výkonem funkce ředitele Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Michal Otyepka a já se věnuji vědecké práci a přípravě mezinárodních grantových projektů, ke kterým jsme se zavázali. Funkci ředitele už reálně nevykonávám. Moc jsem tomuto kroku pana rektora neporozuměl.
Co si myslíte, že je příčinou stávající vysoce konfrontační atmosféry na Univerzitě Palackého? Je to skutečně boj o peníze? Nebo také obavy z možného vzniku silného hráče na poli české vědy?
Nedomnívám se, že je to boj jen o peníze. Technické dohody zahrnující vypořádání s fakultami jsou téměř hotovy a myslím, že nemusí tratit žádná strana. Všechna tři olomoucká centra, která v tomto okamžiku organizačně spadají pod fakulty, disponují špičkovými vědci, skvělým technickým zázemím a sama o sobě již dnes patří mezi nejsilnější vědecké instituce v České republice. Vzájemným propojením a integrací s Ústavem organické chemie a biochemie má šanci vzniknout silný vědecký ústav konkurenceschopný v celosvětovém měřítku. Zatímco mě a kolegy taková myšlenka inspiruje, v ostatních může vzbuzovat obavy. Závist a strach byly hnacími motory mnoha kroků, které vedly k takto vyhrocené situaci, o tom jsem skálopevně přesvědčen.
Centrum, které jste vybudoval, se během deseti let stalo vědecky možná vůbec nejúspěšnějším mezi více jak 50 ústavy, které okolo r. 2010 vznikly v ČR z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Bylo a je pravidelně slyšet o vašich publikačních úspěších i nových technologiích. Čím to je?
Vsadil jsem na mladé lidi a vysokou míru internacionalizace. Podařilo se mi přitáhnout skvělé vědce z více než 20 zemí a trefit výborná výzkumná témata v oblasti nanotechnologií. Část technologií se podařilo patentovat a dostat do praxe. V posledním hodnocení americké společnosti Clarivate Analytics jsme měli v žebříčku nejcitovanějších vědců světa nejvíce zástupců ze všech ústavů v ČR. Podobně jsem pyšný na to, že jsme získali pro Univerzitu Palackého první a zatím jediný grant Evropské výzkumné rady. Uspěli jsme ve velkých výzvách v novém Operačním programu OP VVV ve velmi náročném mezinárodním hodnocení. Zkrátka nápady, výborní lidé a tvrdá práce.
Fakulty ale tvrdí, že finance získaly samy a vybudovaly potřebnou infrastrukturu.
Tady je jádro nepochopení, možná i ze strany veřejnosti. Fakulty poskytly potřebné zázemí pro podání projektů a vznik center. Centra ovšem od té doby fungovala víceméně nezávisle nebo spíše v dobré harmonii s fakultami. Ty projekty v řádu stovek milionů ovšem nespadly z nebe. Musely být postaveny na kvalitních vědeckých týmech a na nových nápadech a myšlenkách. Konkurence byla často obrovská. Finance na stavbu budov, pořízení špičkového vybavení a platy vědců ovšem poskytla Evropská unie a MŠMT. Fakultě centra vždy odváděla z projektů režie a přispívala na chod děkanátu stejným dílem jako jakékoliv jiné jednotky. Do roku 2018 centra na přírodovědecké fakultě fungovala v bezproblémovém režimu.
Co se změnilo a je situace v centrech a v projektech opravdu tak vážná?
Situace se razantně změnila s příchodem nového vedení včetně děkana Kubaly. Tlak na centra a vědce v nich působící se začal po zveřejnění vize zřízení nového vysokoškolského ústavu dramaticky zvyšovat. Některé praktiky bohužel nesou prvky bossingu. Za poslední měsíce jsme bohužel zaznamenali obrovské ztráty. Pracovní poměr ukončili někteří špičkoví vědci a jako důvod uváděli právě atmosféru na přírodovědecké fakultě a nepřiměřený tlak vedení přírodovědecké fakulty na RCPTM. Logicky tedy v řešení projektů nabíráme ztráty jak v personální oblasti, tak ve vědeckém výkonu. A bude těžké je dohnat.
Jaké vidíte řešení?
Myslím, že se už nejen lidé v centrech, ale i mimo ně, upínají ke vzniku vysokoškolského ústavu (CIST). Chci věřit, že i senátoři UP vidí, že situace je dlouhodobě neudržitelná a musí se stabilizovat. A že vždycky je lepší tvořit než bořit. Věřím, že po čase se narušené vztahy mezi fakultou a centry v rovině vědecké spolupráce znovu obnoví. Půjde to zespodu skrze vědce samotné. Ať už vědci zůstanou na fakultě nebo přejdou na ústav. Dlouhodobě jsem přesvědčen, že vysokoškolský ústav může být otevřenou a pro univerzitu prospěšnou jednotkou, do které mohou přistupovat další týmy z jiných fakult. Celý svět jde cestou integrace nejlepších vědeckých kapacit. Pokud nás naše malost a obavy dovedou k další fragmentaci výzkumu, budeme pořád na chvostu ve světových žebříčcích i v transferu technologií do praxe.
Iva Kučerová, certifikovaná lektorka jógy a zakládající členka spolku Útulna pro duši a tělo v…
Mnoha lidem už Martin Kašpar zpracoval rodokmen. Díky němu se tak mohou podívat hluboko do…
Kamil Kopecký je pedagogem Univerzity Palackého. Řadu let se intenzivně věnuje tématu bezpečnosti…
Jan Langr je vedoucím odboru ochrany olomouckého magistrátu a je také tajemníkem městské povodňové…
Teprve nyní do Olomouce přichází skutečná povodeň, kterou by ale město mělo zvládnout. Po náročné…
Basketbalový klub BK Olomoucko prošel během letní pauzy mnoha změnami. Některé z nich, jako…