Hasič: Díky enormnímu nasazení nedopadly povodně větší katastrofou!

Jakkoliv by si jeho jméno možná člověk spojil s docela jiným oborem lidské činnosti, je Leoš Janáček zkušeným hasičem, který má nyní za sebou čerstvou zkušenost z velení mimořádně náročných zásahů při opakovaných povodních v několika vesnicích na Přerovsku. Podle majora Janáčka je za relativně úspěšným zvládnutím povodní enormní nasazení profesionálních i dobrovolných hasičů, starostů i ochotných podnikatelů, kteří v době nouze poskytli potřebnou techniku.

Pane majore, je středa 3. července, jsou ještě v tuto chvíli hasiči v terénu?

V oblasti Přerovska už nejsou v terénu, dořešujeme sice ještě nějaké věci, ale už ne v terénu.

Byl z pohledu hasiče ten uplynulý týden extrémní?

Určitě ano, byl extrémní! Začalo to ve středu přívalovými dešti v Bělotíně, Polomu a Hranicích a ve čtvrtek to pokračovalo bouřemi a povodněmi na Přerovsku, na což pak plynule navázaly další bouřky tamtéž v neděli. Bylo to mimořádně náročné a hektické a všechno se odehrávalo velmi krátce po sobě. Všechna opatření musela probíhat mimořádně rychle, jen tak jsme zabránili větším škodám. Intenzita dešťů nás opravdu překvapila, v neděli jsme museli vyhlásit evakuaci obce Šišma.

Kvůli nedělní bouři?

Kvůli enormně stoupající hadině v nádrži nad Šišmou. Hladina v nádrži stoupala na nebezpečnou úroveň, hráz byla přetokem z předchozí bouře už částečně poškozená a kdyby mělo dojít k dalšímu přetečení, už by to bylo nebezpečné. Nakonec se lidé s výjimkou několika starších občanů nemuseli stěhovat, ale doma už měli připravené kufry.

Projevilo se to, že dnes má skoro každý v telefonu aplikaci na předpovědi počasí či sledování bouřek? Lidé mohli s obavami sledovat, že se na ně žene další pohroma…

Vnímal jsem to, i když já jsem byl v roli člověka, který řídí odstraňování škod, nemusel jsem být nervózní ohledně vlastního majetku. Lidé, jejichž domy a jiný majetek byly další přicházející bouří ohroženy, to sledovali rozhodně s větším napětím a nervozitou. V neděli byla ta nervozita opravdu obzvláště patrná.

V posledních dekádách jsme zažili povodní víc než dost. Projevují se nějak nasbírané zkušenosti z minulých let na lepší organizaci záchranných prací a pomoci postiženým oblastem?

Určitě je dnes efektivnější odstraňování následků takových přírodních pohrom. Ze zkušeností vycházíme při organizaci práce, dokážeme si ji lépe plánovat. Při řízení tohoto typu zásahu pomáhá více zkušených kolegů v roli velitelů sektorů, kteří vědí, co mají v terénu dělat. Stejně tak to je při odstraňování následků bleskové povodně. Všechno je lépe koordinované a plánované a my se tak vyhneme chaosu. Díky tomu může být samozřejmě ochrana lidí i jejich majetku účinnější a práce hasičů efektivnější. Na každý další zásah jsme pak lépe připraveni, ubývá improvizace. To se ale netýká jen hasičů…

Myslíte třeba samosprávu v těch postižených obcích?

Ano, a nejen tu. Bylo vidět, že se zkušenostmi z minulých událostí jsou pak samosprávy obcí operativnější, ochotně se zapojují do práce a velmi účinně pomáhají organizovat všechna opatření. Platí to i pro soukromý sektor, do pomoci se zapojují podnikatelé, kteří mají k dispozici techniku, stroje, prostě to, co v tu chvíli nutně potřebujeme. Díky této synergii práce hasičů, starostů i podnikatelů a pomoci dalších dobrovolníků pak dokážeme krizové situace zvládat lépe. Musím zdůraznit, že bez velmi rychlé práce a enormnímu nasazení všech dotčených byly nakonec škody mnohem menší, než by být mohly, což platí obzvláště pro tu nedělní bouři, která udeřila ve stejných obcích jako čtvrteční. I díky pomoci druhých a poskytnutí techniky jsme stihli včas pročistit koryta, vyčistit propustky a zabránit tomu, aby další povodeň napáchala větší škody.

Co všechno si má člověk představit pod tou pomocí?

Toho je hodně. Například zajištění vysoušečů, v tom s námi spolupracovaly i příslušné odbory obcí s rozšířenou působností Přerov, Lipník nad Bečvou a Hranice a v neposlední řadě Olomoucký kraj, pro postižené obyvatele, kterým povodeň způsobila hmotné škody, byla k dispozici díky starostům a díky například úřadům práce okamžitá pomoc, například dávky v hmotné nouzi. To samozřejmě také může poněkud zmírnit tíživost situace.

Přes všechnu pomoc jste se museli setkávat i s lidmi ve stresu či depresích. Mají hasiči i pro tyto momenty nějakou pomoc?

Máme. Setkáváme se s tím, i teď byli lidé, na které dopadla tíže všeho a působili bezradně, odevzdaně nebo vyčerpaně. V tomto směru jsme mohli poskytnout pomoc našeho krizového interventa. Po celou dobu jsme sledovali, jak na tom postižení občané jsou, hasiči obcházeli domy v obcích a ptali se opakovaně lidí, zda něco potřebují, něco jim chybí, uvítali by nějakou pomoc. Stávalo se, že nám třeba ráno někdo říkal, že všechno zvládá a je v pohodě, ale při pozdější návštěvě v poledne už bylo zřejmé, že ten člověk upadl do nějaké letargie. Pak přišla na řadu pomoc našeho specialisty z posttraumatického týmu.

A sami hasiči takové situace zvládají jak?

Práce hasiče je obecně spojena se zvýšenou mírou stresu. Řešení jakékoliv mimořádné události je spojené s potřebou poskytnout pomoc. A to je vždy spojeno s emocemi, které hasiči vnímají. Pokud se k emocím přidá ještě únava je to pro zasahující hasiče o to náročnější. Velitelé musí být v tomto ohledu pozorní a případné problémy včas řešit například včasným střídáním, dostatečným odpočinkem, případně využit našich specialistů s posttraumatického intervenčního teamu. Být hasičem je do jisté míry poslání a je jedno jestli profesionálním nebo dobrovolným. V případě potřeby jde jejich nasazení nad rámec běžné pracovní doby, kterou zná většina z nás. U profesionálních hasičů je případné nasazení u dlouhotrvajících zásahu součást jejich práce, ale jiné je to u těch dobrovolných. Dobrovolní hasiči v drtivé většině pomáhají v době osobního volna, po pracovní době. Po náročném zásahu jsou hasiči unavení, vyčerpaní, na druhou stranu jsou rádi, že mohli smysluplně pomáhat. A mimo to ještě platí, že každá reálná událost v nich buduje profesionální návyky, které sebelepší cvičení nezajistí.

Jak se k vám chovají lidé, když máte za sebou tak náročné zásahy?

Za to musím za všechny zasahující hasiče moc poděkovat, chovají se k nám v drtivé většině velice pozitivně. Mockrát se hasičům stalo, že jim lidé přinesli přímo na místo, kde zasahovali, čerstvě napečené koláče nebo buchty, nabízeli kafe a další občerstvení. My jsme na místě zásahu měli zajištěné stravování, nicméně obyvatelé zasažených vesnic prostě chtěli, abychom se cítili lépe hned v terénu. Ano, občas se najde i jeden negativně naladěný člověk, který je pořád s něčím nespokojený, stěžuje si na vše, co se udělá, ale to je prostě práce s lidmi a musíme s tím při své práci počítat. I když takové chování hasiči unavenému po velmi dlouhé směně radost neudělá, naprostá většina lidí se k nám chová hezky. Upřímné poděkování za odvedenou práci a vědomí, že mohli pomoct, je naplněním jejich práce hasiče.

Vy jste měl službu právě ten minulý týden. Zažil jste ve službě takový týden?

Myslím že ne. Aby šly ty přírodní pohromy v takovém rychlém sledu za sebou, to jsem ve své praxi hasiče ještě nezažil.