Lanýžové degustační menu

Šéf odboru životního prostředí Loyka: Absolutní protipovodňová ochrana neexistuje

Šéf odboru životního prostředí Loyka: Absolutní protipovodňová ochrana neexistuje

25. 06. 2018 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Pro pochopení protipovodňové problematiky je nezbytné vrátit se v čase o 20 let zpět. Při povodni v roce 1997 byla zaplavena třetina města. O rok později Povodí Moravy s. p. jako správce toku pořídilo dokument s názvem „Generel protipovodňových opatření v povodí řeky Moravy“. Teprve po dořešení této otázky v kontextu celého povodí Moravy, navázalo město Olomouc zadáním „Technicko-ekonomické studie zvýšení kapacity koryta řeky Moravy“. Ta měla prověřit neškodné převedení povodní městem. Závěry studie byly ověřeny matematickým modelem v rámci projektu Flood Management in the Czech Republic a výsledkem byla míra protipovodňové ochrany navržená na průtok 650 m3/s (asi 380letá povodeň).

obi banner

Na tuto hodnotu byla v územním plánu  nastavena celá ochrana Olomouce a dokončeny vybudované etapy (I.etapa v roce 2007, IIA etapa v roce 2013) stejně jako stavebně zahájená IIB etapa. Pokud by byly akceptovány „opakovaně se objevující informace o naddimenzovanosti plánovaných opatření“ znamenalo by to jediné: jižní část Olomouce by měla navrženou nižší ochranu před povodněmi než zbytek města a byla tak zaplavována i menšími průtoky v řece Moravě.

Debatovaná zahrádkářská osada s názvem „Morava“ se rozkládá se na pravobřežní bermě řeky za čistírnou odpadních vod (dále ČOV). Berma je říční terasa v tomto případě široká 50 m a je nedílnou součástí vodního toku (jako např. obdobné veřejně přístupné bermy ve IIA etapě vybudované výše po toku). Že tomu tak je dokládá to, že při 5leté povodni zde protéká voda o hloubce 1,5m. Podle „Plánu pro zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje“ je předmětné území zahrnuto do nejvyšší kategorie ohrožení, v kterém se nedoporučuje povolovat novou či rozšiřovat  stávající zástavbu, ale naopak ji z území vymístit. Protipovodňová ochrana města je navržena tak, že dojde ke zvýšení ochranné hráze u ČOV (stejně jako tomu bylo u hrází ve IIA etapě). Koryto řeky Moravy včetně říčních teras (berem) a protipovodňová hráz jsou stavebními objekty protipovodňové ochrany a jedná se o vodní dílo. Zachování jiných staveb, jako jsou zahradní chaty, ploty či studny, je v rámci tohoto vodního díla nepřípustné a v rozporu s jeho protipovodňovou funkcí.

Jak jsem již několikrát vysvětloval, koncepce protipovodňové ochrany (dále PPO) Olomouce je založena nejen na neškodném převedení velkých vod městem ale i na vytvoření nového urbanisticky a rekreačně hodnotného území. Převedení vod je docíleno tak, že stávající bermy jsou sníženy a hráze naopak zvýšeny, což vytváří  volný prostor, kudy může voda volně odtékat. S tím samozřejmě souvisí i další  investiční akce jako je vybudování nového inundačního mostu pod železniční tratí, která zůstane ve stávající niveletě, tak jak to bylo na pracovních jednání se zástupci SŽDC projednáváno. Úvahy o zvednutí trati o 1m a přebudování železniční trati v délce 8 km nebyly nikdy ze strany města prezentovány.

Slova, která by z mých úst nikdy nezazněla, jsou: vybagrování zahrádek a vybudování mokřadů na jejich místě, vybagrování zahrádek a vybudování suchého poldru v jižní části města. Ještě si dovolím zdůraznit, že realizace protipovodňových opatření na jihu města nejsou nikterak podmíněny jejich vybudováním na severu města. I k této etapě PPO je přistupováno koncepčně a s veškerou vážností stejně jako u předcházejících etap. Absolutní protipovodňová ochrana neexistuje, stejně tak protipovodňovou ochranu Olomouce za nás nikdo nad Olomoucí nevyřeší. Nacházíme se v klimatickém období, kdy sledujeme střídání extrémů, různých typů povodní a přetrvávajícího a „prohlubujícího“ se sucha. Problémem celé republiky je, že chybí opatření, která by zadržela vodu v krajině, což by řešilo povodně i sucho současně.

Petr Loyka, vedoucí OŽP

Další články