Lanýžové degustační menu

RESTAURÁTORSKÁ DETEKTIVKA Výstava přibližuje příběh dívky, která znovu dostala jméno

Výstava přibližuje příběh dívky, která znovu dostala jméno

foto: Vlastivědné muzeum Olomouc

11. 05. 2024 - 19:39

Práce kurátorů, restaurátorů a dalších expertů na historii umění se často blíží bádání detektivů či odborníků z oblasti kriminalistiky. Týmu kurátorky Michaely Čadilové z Vlastivědného muzea v Olomouci se povedl husarský kousek – během restaurování původně neznámého silně poškozeného obrazu se podařilo zjistit autora i dívku zachycenou na portrétu. Práce expertů navíc pomohla vložit důležitý kamínek do mozaiky historie rodiny vídeňského malíře Josefa Kesslera, jehož rod dodnes žije na Moravě.

Výstava Sestra, která je k vidění v Mánesově sále VMO, přináší poutavý příběh proměny obrazu sestry autora Pauline Kessler. Zároveň na něm demonstruje celou šíři, složitosti, postupy i techniky restaurátorské práce. Ukazuje, že kromě systematického bádání patří k profesi někdy i pořádný kus štěstí, zvláště, když se mu jde cílevědomě naproti.

Podobizna mladé dívky, autor neznámý, druhá polovina 19. století, silně poškozeno. Tímto popisem byl obraz opatřen, když jej roku 1976 převáželi ze Šternberka do dnešního Vlastivědného muzea. Více jsme nevěděli. Možná překvapí, že tento stav je pro kurátory pracující v muzeu jejich denním chlebem. Návštěva depozitáře obrazů se totiž zásadně liší od prohlídky galerie. Nelze očekávat pouze skvosty v perfektním stavu. Většinou jde o pestrou mozaiku různých kvalit v různé kondici. Špatný stav ale někdy může zakrývat něco velmi cenného,“ popisuje kurátorka Čadilová.

A právě tento portrét byl zařazen do výběru děl, která zkoumala skupina vysokoškolských studentů z oboru restaurování a konzervace uměleckých děl Univerzity Pardubice v rámci bakalářských prací. Kesslerův obraz se dostal do rukou Markéty Svobodové, která se do problematiky pořádně ponořila a záhy její bádání přineslo výsledky. Při podrobném zkoumání díla a odkrývání vrstev našla na zadní straně obrazu datum a drobnými krůčky pokračovala až k nalezení autora.

Příběh z historie, který se mi v průběhu práce odkrýval, byl neuvěřitelný. Ten pocit není možno přímo popsat, ale cítila jsem se jak v detektivní povídce,“ prozradila studentka. Z hlediska historie bylo průlomové zjištění informací o díle, které nebyly do té doby známé – autor, datace, identifikace portrétované dívky. „Z pohledu začínající restaurátorky pro mě byly nejdůležitější právě zkušenosti, které jsem získala v průběhu práce. Když jsem s ní začínala, neměla jsem ani tušení, že mi přinese příležitost podílet se na této unikátní výstavě,“ zmínila Svobodová.

Odhalení tajemství staré záhady na malířském plátně přineslo i nový pohled do příběhu malíře Kesslera a jeho rodiny. Restaurátoři kontaktovali žijící příbuzné, kteří sice věděli že mají v rodině významného malíře, informace o tom, kdo je na obou obrazech namalován, je ale překvapila.

“Mému tátovi obraz visel od malička doma a pak všude, kam se stěhovali. Dívce na obrazu říkali tetinka Bušinka, protože si mysleli, že je to autorova teta Libuše. Tato informace se tedy dostala i do monografie, která o slavném předkovi vyšla v Rakousku. Až od restaurátorky jsme se dozvěděli, že to není teta, ale autorova sestra, o které jsme v rodokmenu neměli žádné informace," komentuje nález jeden z příbuzných umělce Milan Keslar z Brna.

A právě toto odhalení vnuklo autorům nápad nazvat celou výstavu jednoduše Sestra. Pokud ji navštívíte, můžete se stát součástí dobrodružství objevování starých děl a vidět, jak se z poškozených a zubem času poznamenaných artefaktů stávají pod rukama řady odborníků znovu krásné a jedinečné obrazy, které se svou novou podobou vracejí do doby vzniku. Kromě díla Sestra budou na výstavě další díla, mezi nimi i portrét Boženy Němcové od Josefa Vojtěcha Hellicha.

Každý doufá, že někde najde poklad. Občas ty podklady ale máme před nosem a jen je nevidíme. Někdy se stačí pořádně podívat, co nám doma visí na zdi nebo co máme na půdě. A když se očistí prach nebo sundá ztmavlý lak, obraz najednou změní tvář... A občas prozradí i něco víc,” řekla Michaela Čadilová. Jsem moc rád, že výstava nechá návštěvníky nahlédnout pod pod pokličku jinak neviditelné sbírkotvorné činnosti muzeí, která směřuje k uchovávání cenného kulturního dědictví naší země,“ dodal ředitel VMO Jakub Ráliš.

Vlastivědné muzeum v Olomouci zřizuje Olomoucký kraj. Z hlediska rozsahu své sbírky se řadí mezi největší muzea v České republice. Povahou sbírkového fondu v oblasti společenských i přírodních věd pokrývá nejen střední Moravu, ale i širší území s přesahy do zahraničí. www.vmo.cz

 

 

Josef Kessler, malíř náboženských a historických obrazů

Narodil se 30. ledna 1825 v Lošticích jako nejstarší syn krejčího Josefa Kesslera. V Prostějově se vyučil malířství pokojů a pozlacovačství. Po vyučení někdy kolem roku 1845 odešel na zkušenou do Vídně. Jeho podrobnější působení zde zůstává obestřeno tajemstvím. Z archivu vídeňské Akademie výtvarného umění se dozvídáme, že byl zapsán ke studiu v roce 1847, přičemž už měl za sebou dva roky přípravných studií. Na jeho přijímacím protokolu je tužkou poznačený přípis ,,slibný“. Nejen mimořádný talent rozpoznaný od začátku, ale zřejmě i působení vlivné osobnosti v pozadí zaručilo Kesslerovi až do roku 1854 bezplatné studium. Snad byl tím přímluvcem Kesslerův klíčový pedagog a později také přítel Leopold Kupelwieser, profesor na Akademii, významný vídeňský portrétista a představitel nazarénské historické malby.

Nebude náhodou, že doba, kdy začíná Kessler za své studium na Akademii platit, se překrývá se zaměstnáním v Kupelwieserově soukromém malířském ateliéru. Zde pod vedením mistra vznikla první samostatná plátna Josefa Kesslera a na sdílených zakázkách získal důležité zaučení do techniky nástěnného malířství. Zlom nastal roku 1862, kdy jeho učitel umírá. Kessler opouští Akademii, dopracovává mistrovy nedokončené zakázky a s podporou uděleného stipendia odjíždí koncem léta 1863 na studijní cestu do Itálie. O rok později se Josef Kessler do Vídně vrátil a otevřel si vlastní ateliér historických obrazů.

Ačkoliv se Kessler do Loštic opakovaně vracel, a to i na delší tvůrčí pobyty, jeho domovem už zůstala Vídeň, kde 4. prosince 1887 v nedožitých 63 letech zemřel na tuberkulózu. Jeho poslední dílo přesto patřilo rodnému kraji. V roce 1887 stačil dokončit oltářní plátno pro kostel sv. Josefa v Paloníně, sousední obci rodných Loštic. Další dílo visí v Památníku Adolfa Kašpara v Lošticích.

 

 

 

Další články