HOTOVO, ROZHODNUTO Pračkomyčka nic neřeší, zaznělo na konto sloučení MDO a MFO

V pátek ve 13 hodin začala vystoupení veřejnosti, od 14 hodin navázala rozprava zastupitelů, která pokračovala do neuvěřitelných 18 hodin. To vše na téma ohlášeného záměru sloučit Moravskou filharmonii s Moravským divadlem do jedné organizace. Během diskuze zazněly desítky argumentů, proč je předložené řešení i analýza, na níž se zastánci sloučení odvolávají, nesmysl.

Do diskuze se kromě politiků zapojily i osobnosti, jako například Jan Vičar, významný muzikolog a skladatel, senátor Lumír Kantor, který je ambasadorem Moravské filharmonie, hudební pedagog Milan Ludvík a řada dalších. Hovořili představitelé hudebníků z Moravské filharmonie i z Moravského divadla. Analýza, která doporučuje spojit divadlo s filharmonií do jedné organizace, je podle vystupujících nedokonalá fakticky i metodicky, na její zhotovení nebyl dostatek času a předkládaná data nejsou v mnoha směrech relevantní. Přesto se ale koaliční zastupitelé nenechali zviklat a návrh náměstka Viktora Ticháka vydat se cestou spojení obou organizací s mimořádně dlouhou historií schválili.

Chybnost záměru spojení obou těles do jednoho stručně a výstižně opsal hudební pedagog a sociolog Karel Svačina. „Jako když máte doma pračku a myčku a nechce se vám utrácet za prací prášek a tablety do myčky. Spojená pračkomyčka ale neřeší problém pracího prášku, stejně jako návrh fúze v současné podobě neřeší problém neochoty adekvátně financovat Moravské divadlo a Moravskou filharmonii,“ uvedl ve svém příspěvku Karel Svačina. Následně také zcela zpochybnil predikce analýzy, že nová instituce bude po snížení počtu hudebníků produkovat vyšší kulturní kvalitu.

Problém nedostatku peněz na provoz obou kulturních těles by podle oponentů nemělo město řešit propuštěním hudebníků a slučováním divadla s filharmonií, ale hledáním jiných zdrojů. Jiří Dokoupil, prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR, uvedl, že například brněnská či ostravská filharmonie jsou financovány z krajských rozpočtů v mnohem větší míře než ta olomoucká. „Přijďte se podívat do Ostravy a zeptat se, jak se to má dělat,“ vyzýval vedení města Jiří Dokoupil. Dodal také, že kvůli nynější nejistotě v Olomouci už sem nechtějí přicházet kvalitní hudebníci a místo toho hledají angažmá právě třeba v Ostravě či Brně. Přesto ale z těžko pochopitelných důvodů tvrdí předkladatel, že se v nové sloučené instituci zvýší kvalita.

Opoziční zastupitel Jan Holpuch bod po bodu rozebral předloženou analýzu a zpochybnil použitou metodiku i fakta, v dokumentu obsažená. Zpracovatelé v následné replice připustili, že na zpracování měli omezený čas. Mimo jiné i proto zastupitel Jan Holpuch navrhl, aby bylo rozhodování o budoucnosti divadla a filharmonie odloženo do června příštího roku a mezitím detailně projednáno v širším fóru. Chtěl také, aby byla analýza, k níž se opozice v průběhu jejího vzniku nemohla nijak vyjádřit, podrobena oponentuře. Neuspěl, koalice jeho návrh odmítla.

„Pokud budete hlasovat pro návrh, musíte vědět, jaký máte konkrétní cíl, co od filharmonie očekáváte, jaké hudební těleso to vlastně má být. Žádný cíl jste neuvedli, žádný nemáte. Přesto chcete hlasovat pro tuto změnu,“ varoval s nemalou mírou emocí šéf odborové organizace Moravské filharmonie Olomouc Vojtěch Pospíšil těsně před hlasováním. Hlasování však přesto dopadlo tak, jak se dalo čekat: radniční koalice svůj návrh prosadila.