Lanýžové degustační menu

Kinorecenze: Dvě nevěsty a jedna svatba

Kinorecenze: Dvě nevěsty a jedna svatba

30. 04. 2018 - 00:00

Pozor, jedná se o článek staršího data a pod předchozím vydavatelem novin. Uvedené informace již nemusí být aktuální.

Od novinářské projekce před oficiální premiérou uplynulo už několik dní, ale recenzi nebylo možno napsat obratem. Film se potřeboval uležet. Dvě nevěsty a jedna stavba je taková vcelku milá a nenáročná komedie pro ženy, zvlášť ty single, které dávno překročily třicítku a čtyřicítku, ale dokonalý chlap furt nikde. Film jim dává takovou malou směšnou naději, že pan dokonalý existuje, ale o tom to není.

luneta banner

Že se mužské publikum do kina v podstatě nedostaví, je nad slunce jasné, zvlášť, když bude v televizi MS v hokeji. Tu a tam možná nějaká citově strádající žena dotáhne svého mužíčka alias pána tvorstva, aby mu demonstrovala, jak tuze romanticky se má k ní chovat, ale o tom to taky není. Celý film má totiž cenu a hodnotu jen jako dokonalá studie toho, jak zahrát roli. Skvěle, anebo blbě.

Postava hlavního mužského hrdiny je totiž zahrané naprosto, ale úplně blbě. Většího ňoumu aby pohledal, a charisma betonového panelu říznuté herectvím vpravdě seriálové úrovně je doslova narušeno pokusem hrát klaďasa, k němuž ženy vzhlíží, protože je neskutečně romantický, jenže to bolí, protože kromě toho je nadevšechno blbý. Schválně neuvádíme jméno toho nešťastníka, a kdo chce, najde si ho sám.

Naopak hlavní ženská role v podání Anny Polívkové, to je jiná klasa. Přestože vedle ní hraje Ester Geislerová, charisma jinak i celkem nehezké Polívkové je tak mocné, že by se do ní z toho plátna jeden doopravdy zakoukal. Především hraje ženu, která tu podprahovou romantiku ani nežádá, ale právě proto se jí dostává až vrchovatě.

Jenže je tu jedno ale, které celý film dokonale shazuje: Anna Polívková totiž neumí hrát nic jiného, než svého otce. Je dokonalou kopií Bolka v nejlepších letech, v gestech, ve výrazech obličeje, v humoru, ve slovníku, a když jedna z úvodních scén filmu začíná u stolu se slivovicou, divák jenom čeká, kdy přijede taky Irénka Fojtíková a kdy přivedou pštrosa. Osobně jsem čekal, kdy Polívková vytáhne chůdy. Představte si Bolka v ženském těle, a máte celý film.

Vlastimil Blaťák

 

Další články